Prvně vám trochu přiblížeme, s kým jsme si povídali o cvičení a pohybu. Miroslav Telecký je pohybový a kondiční specialista, trenér, mezinárodní kettlebell učitel a výživový poradce. Má v kapse akademický titul (bc) a je mu nyní 36 let.
Mirek je vystudovaný ekonom (VŠEM, Marketing), který se věnuje sportu již od útlého dětství. Po vzoru svého otce se zamiloval do atletiky a tu, dá se říct, od 10 let všeobecně a od 15 do 27 let se zaměřením na skok o tyči aktivně vykonával. Začínal v Jablonci nad Nisou a stal se trojnásobným Mistrem České republiky (9x vícemistrem), čtyřnásobným Akademickým Mistrem ČR a finalistou Světové Universiády v Bělehradu. Hned po úspěšném absolvování sportovního gymnázia v Jablonci se přestěhoval do Prahy, kde se rychle zabydlel v atletickém klubu USK. Zde aktivně závodil a to až na jednu roční odmlku do svých 27 let.
Po ukončení sportovní kariéry ihned naskočil do trenérského rytmu a vykonává trenéra prakticky dodnes. Od roku 2009 prošel celou řadou sportovní, pohybových a zdravotně pohybových školení, mj. Mirek je držitel mezinárodní licence IKFF CKT (certifikovaný kettlebell učitel).
Jelikož je Mirek jeden z předních odborníků na kettlebell a pohyb v ČR, rozhodli jsme se ho trochu vyzpovídat a zjistit, jaké jsou jeho názory a zkušenosti.
Jak se vlastně mistr kettlebellu a pohybu obecně jako ty, vůbec poprvé dostal ke svému oblíbenému nářadí a co tě na něm nejvíc fascinuje?
Ahoj Michale, milý čtenáři, Vipro týme a sportovní příznivci. S kettlebellem jsem se seznámil zcela náhodou. Trávím spoustu času pohybem, jak venku tak i ve fitku a hle, kde se vzala tu se vzala objevila se cvičební pomůcka kettlebell! Ne, dělám si srandu. Pravda je taková, že já obecně jdu po pohybu a dovednosti, když se chci něco naučit a baví mě, když potkám někoho kdo je nadanej a v něčem je skutečně dobrej. Popravdě jsem už nějaký čas dělal trenéra a byl jsem unavený z neustálého školení pomůcek, sada cviků, rychlý opáčko anatomie a jdeme dál. Tak jsem si začal dělat spíš tzv. svůj list super hrdinů, kteří mi byli příkladem. Stejně tak jako jsem to do 27 let dělal v atletice, tak podobně to navazujících 10 let dělám v oblasti pohybu. Jedním z lidí kteří mě nakopli k tomu se o kettlebell dozvědět více byli Pavel Tsatsouline a Steve Cotter, stal jsem se hltačem jejich literatury, youtube odkazů a videí, programingu. Dostal jsem se k prolnutí tréninkových programů s vlastní váhou, kettlebell a činky. Činku znám moc dobře z atletiky, posilování s vlastní váhou, obecně jako s gymnastikou také, jakožto bývalý skokan o tyči, takže kettlebell byla jasná volba mého záběru v oblasti vzdělání a rozvoje. Další skill, další dovednost a proto kettlebell. Nutno dodat, že se paralelně rozvíjela i má touha v tom se vydat cestou Movementu, řekněme “cíleného rozvoje pohybu se záměrným rozbitím stereotypní kultury”. Možná to zní jako trochu sci-fi, ale mě to dává absolutní smysl. Prostě se striktně něco naučit, prožít si to, projít si nějakou periodizací, strukturou a pak to zmačkat a zahodit, zkusit to jinak, propojit s něčím jiným, odejít od toho a zase se k tomu vrátit.
Věříme, že by jsi lidem určitě trénink s kettlebellem doporučil. V čem vidíš hlavní výhody a co tě na tom osobně baví nejvíc?
Tak samozřejmě že ano. Kettlebell je něco mezi činkou a vlastní váhou. Je to mezistupeň, spojuje dva světy. To je to hlavní gro pro mě. Je to malá posilovna, která se dá vzít do ruky, dát do kufru auta, vybalit v obývacím pokoji a hned s ní začít cvičit. Je to perfektní nástroj pro komplexní rozvoj: mobility, prehab/rehab nastavení těla, pro rozvoj absolutní síly, ale i vytrvalosti a kardiovaskulární kapacity. Posiluje srdce, rovná tělo, posiluje vůli.
Baví mě ta striktnost v základních cvicích, ale i variabilita a svoboda. Jak v pohybu, tak v místě, kde si s koulema házím. Už jsem s nimi cvičil jak v kuchyni, na balkóně, tak i ve sklepě, nebo venku na louce, v lese, na stadiónu a nebo taky na Mistrovství světa, dá se s nimi totiž i závodit. To je na tom úplná pecka. Je to pro dědu i bábu, ale i pro geroje a hrdiny dnešní doby.
Jaké jsou tvé nejlepší výkony s kettlem na které jsi sám nejvíc hrdý?
Jeden z hlavních cviků ve světě kettlebell tréninku je jednoznačně turkish get Up. Můj osobní rekord je zvednutí 48kg kettlebellu. Zde je určitý strop, protože kettlebelly se dělají téměř výhradně maximálně do právě zmíněné váhy 48kg. Vyšší váhy kb se objevují, ale jsou to na zakázku vyrobené speciály. Getup můžeš ale provést i s jinými předměty, takže jsem se otestoval i na vyšších vahách a zvedl v ruce nad hlavu ženu s váhou okolo 56kg a nakládací olympijskou osu 55kg. Běhěm 12 minut military snatch s 20kg jsem vytáhnul 196 opakování, to mi přijde docela zveřejnitelné (smích). Bent press s 40kg kettlebell, striktní press taky 40kg, pár snatchů v řadě se 40kg Kettlebell. Dřep na jedné noze s 40kg kettlebell. Máme dva stanovené české rekordy s klukama ve štafetě, které jsme dali na Mistrovství světa v Novém Sadě. To je taky vlastně moje maximum, s 2x24kg kettlebellama v disciplínách Jerk a Long Cycle (Clean and Jerk). Kettlebell se dá použít dobře i jako závaží a nedělá mi problém s připoutaným 48kg kettlebell udělat striktní shyb. Muscle Up mám zmáknutý na kruzích s 24kg kettlebellem přivázaným kolem pasu. Jedním z klíčových cviků s kettlebellem je swing. Je to základ, na kterém se poté dá stavět dál. U swingu dokážu v těžkém tréninku dát přes deset opakování s čtyřmi kettlebelly najednou v rukou a to v kombinaci 20+20+16+16.
Parádní výkony Mirku. Tím můžeme hezky navázat na tvojí zmiňovanou účast v minulém roce na mistrovství světa s kettlebellem. Jaký to byl zážitek? Myslíš, že se někdy uspořádá i pořádná soutěž u nás v ČR a nejsi náhodou jedním z těch, kdo se s tím snaží něco sám dělat?
Pro mě bylo mistrovství neskutečný zážitek, potkat se s těma nejlepšíma na světě (rozuměj hlavně Rusko, Ukrajina, nejpočetnější skupina) to bylo hodně inspirativní a motivační. Měl jsem příležitost sledovat techniky, jak jsou ukáznění v přípravách, koncentraci... Byl to pro mě svátek. Ti lidé to mají všichni rádi a neskutečně si to užívají. Jsou tam emoce, spousta krásných emocí, heců, radostí.
Myslím, že rozhodně ano, je to otázka času a můžu říct že už se něco Česko-Slovenského pomalu rýsuje. Tak uvidíme, kolik to zabere času, už se vykročilo.
Asi můžu i říci, že ano jsem. A rovnou chci dodat, že hlavní tahoun v tomto je můj dobrý Kamarád, ředitel a zakladatel Českého Kettlebell Klubu Jarek Černý.
Když se někdo rozhoduje, zda si koupit obyčejný kettlebell nebo competition, jak bys mu poradil a proč se podle tebe vyplatí investovat do lepšího?
Já doporučuji všem závodní, nicméně i klasické, hrubší, kovové koule jsou fajn. Závodní je pro mě osobně ale top. Má stejnou velikost, I když se liší váhy, jsou vycentrované, vyvážené, stejně veliké. Perfektně sednou do ruky a nikde netlačí, když se drží jak mají a o to jde. Koule by měly s tělem spolupracovat, ne mu vadit.
S kettlebellem se cvičí tzv. americký “hardstyle”, či dost odlišný ruský, tradičnější “soft style”. Jaký máš názor na tyto dva styly a co tě baví víc a proč?
Oba dva styly mají něco do sebe. Mě sedí více "soft style", I když já osobně bych to slovem soft nenazval, protože statisticky cvičenci, kteří cvičí soft style, mají nazvedáno mnohonásobně více. Je to ten styl, ve kterém se hlavně závodí, je ekonomičtější, zapojí se více celé tělo, zapojí se hlavně více nohy, více se tam dýchá. Mojí optikou je to prostě lepší styl.
Hardstyle je na druhou stranu lehčí se naučit, doporučil bych ho lidem motoricky méně zdatnějším.
Umím oba dva, začínal jsem Hardstyle. Nejvíce mě dostávalo u hardstyle jít cokoliv nad 100 opakování, s nohama připoutanýma k zemi, to nemá ve světě movementu logiku. Lýtka mají obrovskou sílu. Přikovaná k zemi mě jako atletovi… Instinktivně jsem cítil, že to připoutání mi nesedí. Svrběli mě prostě prsty, ta spolupráce s kettlebell se dá jednoduše využít víc. Není to pravítko- rozběhnu, zaseknu, useknu, vyběhnu. Je to cyklický pohyb, propojuje se, navazuje a lépe se mi dělá, když v něm prožívám určité uvolnění a flow. Přijde mi to přirozenější.
Víme, že pořádáš kurzy cvičení s kettlebellem. Kdy bude nejbližší tvůj kurz Míro a komu bys ho doporučil?
Nejbližší kurz je The Power of Kettlebell. Pořádám ho koncem června (28.6.2020). Doporučil bych ho všem, jak začátečníkům, tak i pokročilým. Jedou se jak základy, přípravné cviky- jak si nastavit tělo, aby cvičenec s kettlebell mohl začít, také se věnujeme ale i cvikům opravujicím, preventivním. Postupně se přejde k drilům základních cviků jako je getup, swing, dřep a jejich alternace. To se hodí každému. Sám se k tomu neustále vracím a utvrzuju se v tzv. páteři cvičení s kettlebell. Součástí kurzu je nějaký výstup, osvědčení, případná diskuze, která ovšem probíhá v rámci celého dne kurzu, dále tréninkový plán na 12 týdnů a spousta praktických informací.
Na závěr by nás zajímalo, které z našich pomůcek, kromě kettlebellu, jako trenér nejvíc používáš při pravidelné práci s klienty?
Kromě kettlebellů používám gymnastické kruhy, gumové expandery a swiss ball. Vše jsou velmi užitečné věci, které dobře propojují v tréninku a zejména na kruzích se dá velmi dlouho progresivně rozvíjet. Pomůcka, která má ohromný potenciál pro dlouhodobý funkční rozvoj horní poloviny těla.
Děkujeme za rozhovor!